Tak jsem po roce opět doma z Animefestu, Dorry spí (vypadá nesmírně roztomile, to jen tak na okraj), a tak je asi nejvyšší čas udělat nějaký ten kraťoučký report o Animefestu 2011 – dokud je čas.

První věc, kterou zmíním hned na začátku, abych ji měl z krku, je až děsivá nekoordinovanost (nikdo nic neví o ničem) a technické problémy (pro znalé – MPC-HC či mplayer2 by byly lepší volba, probůh, snad i to VLC by dopadlo lépe!). Kombinování těchto dvou pak zapříčiňovalo zpoždění, ztráty videí a titulků, nefukčnosti různých věcí, podivně fungující audio v Bakale i Scale, rozbíjející se prezentace, atd, atd.

Tolik k tomu negativnímu, protože ve zbytku už spíše převládají pozitiva.S výjimkou mé hlouposti – zapomenout si koupit placku AF2011 je hloupost maximální. Ale vezměme to všechno pěkně popořadě:

Pátek

Vstávám v 7:30 a do zhruba 9:00 pracuji na dokončování cosplaye, pak se bleskově převlékm, s Dorry dolaďujeme detaily a já vybíhám do školy. Test z anorganické chemie, celou dobu myslím samozřejmě na Brno, takže uvidíme jak dopadl. Zvlášť slévání thiosíranu s kyselinou bylo záludné.

Nu ale nic, vybíhám, nalézám Dorry, a po menším pronásledování devyxova auta kolem NTK nasedáme a vyrážíme pro Mantu a směr Brno. Cestu nám zpříjemňoval hlavně poslední pasažer, Grek, a tak to krásně uteklo, natrénovali jsme cizokrajné slovo “šalina”, zaparkovali poblíž Scaly a vyrazili pěšmo. Bylo něco po třetí hodině odpoledne, pokud si dobře pamatuji.

Uchňapl jsem tedy program a svoji klíčenku (co jsem si všiml, tak většina otaku sledujících aktuální anime chňapla po Kyubeyovi, ale mohu se mýlit), s něčím málo pomohl a než jsem se nadál, bylo zahájení. Mám takový pocit, že mezi příchodem a zahájením bylo ještě něco zajímavého, ale nedokážu si vybavit co – pravděpodobně povídání s lidmi a zděšení nad množstvím a kvalitou cosplayů.

Zahájení uteklo celkem svižně, byť jsem nemohl zakrýt svůj smutek – a to u AMV, kam se některým porotcům povedlo propašovat dost pochybné kusy… ale publikum má pochybné kusy rádo, jak vidno. Není nad vítězstvím pobavení nad uměním, lid si žádá chléb a hry (inb4flame :) . A ano, místy jsme s Dorry plakali, místy jsme se křečovitě smáli.

Počkal jsem si pak na 5cm za sekundu a dobře jsem udělal. Jednak kvůli dvojímu vtipnému a jen jednomu normálnímu začátku. A jednak kvůli filmu samotnému, jak prohlásil Arian: “Ten film zraje”. I na (mé)zhruba desáté zhlédnutí tak zůstává na špičce toho, co jsem kdy viděl.

Na zbytek večer už jsem pak měl naplánován jen sraz AMV – potěšil mne, protože dorazil celkem pěkný počet nových tvůrců, čekal jsem to o krapítek horší. Pár lidí se i zmínilo co nastříhali a celkově vypadá, že by se situace na české AMV scéně “snad” mohla zlepšit. Smrt letterboxingu! \o/

A pak už jen povídání si v kavárně, aneb malá, soukromá čajovna. Grek, muted a Manta jako hlavní baviči, ostatní jako ponoukající kompars. Občas se zastaví některý z Brňáků a chvíli si povídá. Pak už je jen tma, když se něco malinko po půlnoci odkolébám ke sladkému spánku.

Sobota

A je ráno, Dorry mne budí a já znovu usínám a ona mne znovu budí. Chvilku si takhle hrajeme (asi tři hodiny oproti původnímu plánu) a já pak konečně vstávám a horečnatě dokončuji poslední kousky cosplaye, velký dík hlavně Arisu za došití detašovaných (ohoho) rukávů k rukávům normálním. nastupuji před porotu s mírným zpožděním, prohodíme pár konverzačních frází, ano, počasí je nádherné, a já chvátám, běžím, sprintuji…

…do hotelu Continental, letos to bylo poprvé a naposledy, na svoji přednášku o Touhou. Dorážím jen s pětiminutovým zpožděním, a po příchodu se dočkávám šoku – sál je zpola plný, většina návštěvníků ani není z blízké tělocvičny na přespání. V cosplayi nevidím skoro nic, a tak se chvilinku rozjíždím pomalu, ale ke konci už to má patřičný spád a návštěvníky obohacuji spoustou pikantností. Podle plánu malinko přetahuji, a teprve když končí přednáška, tak si všímám, že sál je nacpaný. Tipuji, že většina lidí přišla na přednášku o drobných zvrhlostech, ale i tak to potěší. Opouštím Continental a opět běžím.

Jednak zpět do Scaly, pro geta, v kterých pak klapu do dalšího rána (skvělý trénink pro prsty na nochou, puchýře naštěstí nemám) a s vypětím všech sil stíhám závěr Grekovy přednášky o SHAFTu. Je skvělá a já jen lituji, že jsem nestihl více, hlavně Hidamari Sketch. Po konci zjišťuji, že mám masivní skluz a vracím se do Scaly se svižným klapotem.

Stíhám to akorát tak, když se po mně začínají shánět a dozvídám se, že jsem dal nejlepší dvacítku. YES, hlavní cíl splněn. Nejdříve na pódium nastupují vyřazení, pak jeden po druhém soutěžící z dvacítky. Je pěkně vidět, kdo je velmi statický a kdo ne, kdo nemá nic připraveno a kdo nacvičoval až k absolutní synchronizaci s audiem, kdo dělá divadlo, kdo je showman, atd… Velmi pěkné ukázky kostýmů a dovedností. Na pódiu působím možná trochu staticky, příprava měla být lepší, ale improvizace to jistí a publikum se směje, byť některé mé drobné narážky nechápe. Měl jsem strach o dvě minuty, ale moje hudba mizí než se naděju a já mizím z pódia.

Konečně chvilka času, a tak si někam sedáme a probíráme zážitky s lidmi, poté se s Dorry přidáváme k Arianovi a jdeme koukat na ŠaŠ – Šinko a Šošolku. Musím organizátory pochválit, protože vytáhli další skvělý film, velmi emotivní a přitom nepůsobící jako pěst na oko. Skvělá věc pro kohokoliv – doporučuji!

Kuragehime aka Princeznu Medúzu vynecháváme (dám si nejspíš celou sérii doma)a vracíme se až na Crossdressing, opět já a Dorry, tentokráte v první řadě. Lusi září, přes technické problémy nám podává jasný přehled výsledků jejího průzkumu na webu a ukazuje i něco z praxe a historie. Na pódium doráží něco okolo deseti crossplayerů, jen já a Mio-kun jako zástupci něžného pohlaví… po převlečení. Moje nervozita koná divy a můj (už od přírody dost vysoký a dívčí) hlas skáče ještě výše a publikum je nadšeno. Škoda, že tohle nebylo dříve, mohl jsem dát pár hlasů v cosplayi :>

Ale vyhlášení výsledků je hned po přednášce, a tak koukám, jak lidé vyhrávají – nejspíš velmi zaslouženě. Absentující vítězové Animekvízu, mírný zmatek s cosplay týmy, kvalitní Gundam, vtipný Madara, skvělý roleplay a showmanství Alucarda, divadelní um vítěze cosplaye. AMV ceny si odnáší samí češi, a hlavně vítězství Vlada (protože si s ním čas od času píšu) a kiRa (protože jsem mu AMV betatestoval :> ) mne potěšilo.

A v pauze před Colorful vyrážím do kvaárny. Na film už se ale nevracím, protože nastává další čajka v prakticky stejném složení (obohacuje nás hlavně Chinchilla), skvělé hlášky a spousta inteligentního humoru mne udržuje na nohou až do asi druhé hodiny noční, kdy následuji mutedova příkladu a jdu se vyspat.

Neděle

Hrajeme si s Dorry na probouzení, ale ona nakonec vyhrává. Odstrojuji cosplaym a dozvídáme se, že opakování 5cm se zrušilo, a tak vyrážíme na tradiční oběd ještě před zakončením. Oběd se trochu protáhl (leč byl skvělý), a tak se vracíme prakticky na závěrečná slova o zakončení, zatleskáme si a po chvilce loučení vyrážíme domů. Většina času se prospí, ale stihneme potrénovat slovo “tramvaj” a po čtvrté jsme v Praze. Je po Animefestu, sbohem, Brno, zase až za rok! o/

Článek o výsledcích AMV: http://amv.anime.cz/?p=306

Fotky – fotil jsem hlavně to, co mne zaujalo: https://picasaweb.google.com/Nya.chan.Production/Animefest2011#