Ne, opravdu odmítám psát to s krátkým i, ať si někteří progresivní hohové trhnou levou zadní. Aneb uskutečnil se další Advík a je třeba ho tak nějak zrekapitulovalovat. A tak se i stane, pokud ve chvílích nejbližších nezemřu, neodejde internet či něco podobného. Tento post pro vás byl sponzorován čokoládou Ritter a skupinou Sound Sepher.

Den první

Budím se pozdě odpolední, jelikož se chystám na Advík a noční a vyrážím směr Chodov. Trochu podceňuji dopravu z Řep, a tak je chudák Campari dost nervózní když dorážím přesně v pět na akci. Jsem uvítán, fasuji pásku a předbíhám zhruba tisícovku lidí ve frontě (někteří vrhají vražedné pohledy a já dělám, že je nevidím). Mířím do své místnosti a vzhledem k frontě venku a naplněnosti atria očekávám, že bude přetékat. Jaké je tedy mé překvapení, když v ní najdu pět lidí, z toho čtyři orgy! Čekáme tedy se zahájením deset minut oproti předpokládanému zahájení, pak Campari vytahuje kameru a jede se.

Přednáška je slušná, byť díky prostředí celkem sterilní. Doráží ještě asi pět lidí než skončíme. Přednáška snad bude na webu, takže jestli někoho AMV Technika zajímá, tak o ni snad nepřišel ^^ Mizím do práce – první noční dvanáctka – a cestou míjím frontu lidí, kteří mne informují o tom, jak rádi by byli bývali stihli moji přednášku. S obměnou se setkávám po celý Advík.

Den druhý

Přes noc dokončuji přednášku, nad ránem posílám Camparimu pro potvrzení a on obratem potvrzuje, že ano, přednáška běží. Yes! Zastavím se doma na půl hodinky si zdřímnout a dát jídlo kočce, načež mířím na druhý den.

Na místo dorážím před jedenáctou a tentokráte mne nečeká žádná fronta, což přijímám s potěšením (ne, že bych musel, protože stejně jdu opět přednášet). Původně jsem chtěl dorazit dříve na přednášku o pettanko, ale njak to nevyšlo. Co se dá dělat.

Hlásím se o program, který jsem si předchozí den nějak nechal ujít a dočkávám se prvního šoku – TOHLE je program? Tenká věc s nulovými anotacemi a tím hnusným logem Comics Salonu úplně všude? (Netvrďte mi, že logo, které se mračí a řve není hnusné. Je.) Hlavně anotace opravdu zamrzely, protože jsem vůbec nedával o čem ta která přednáška vlastně je…

Nebyl ale čas na nějaké bloumání, vyrazil jsem na přednášku, která mi náladu dost spravila. Yuri jako prvek fanservisu je sice název dost pochybný, zvláště bez anotace, ale bavil jsem se (nadopování Kofolou zabralo), publikum očividně také, a tak přednáška vyzněla dost dobře. Škoda, že nebude na videu, myslím, že i budoucí generace by ji ocenily.

Z přednášky jsem odcházel potěšen, ale bohužel po nahlédnutí do programu jsem zjistil, že nevím co dál. Kryptické názvy a neznámá jména šla mimo mne, zvláště když jsem tušil (správně), že názvy sekcí naprosto nemusí vystihovat náplně přednášek. A tak jsem si místo toho povídal se známými a následně byl vtažen na promítání Monster. Komentovali jsme s Himem děj a tři epizody – a následné pouštění hudby – utekly jako voda.

Bohužel ani po jeho skončení se nekonala žádná naděje na přednášku, kterou bych chtěl vidět, a jelikož v sále začínalo Karaoke, tak jsem raději rychle zmizel. Dál jsem si povídal se známými, abych následně zalezl do rohu a usnul. Chtěl jsem sice vstát na Zenyho Tsundere od pěti, ale nakonec jsem vstal později, matně promluvil s Grekem (chtěl jsem zajít na jeho přednášku, opravdu chtěl!) a odcestoval. Noční dvanáctka číslo dvě.

Den třetí

Po ránu už se necítím tak svěže, a tak po dojezdu domů a nakrmení kočky odpadávám na delší chvíli. I tak ale na Advík dojíždím “už” v půl jedenácté a stíhám Úvod do Visual Novels a následnou Debatu o Visual novelách Drakarna a Tyrusse (chlapci, naučte se nepoužívat dohromady češtinu a angličtinu v jednom slovním spojení). Obojí je pro mne ale tak trochu zklamáním, čekal jsem zasvěcení do tématu, ale všechno bylo tak trochu chaotické či nepřesné, navíc, pravděpodobně jelikož jsem dorazil pozdě, jsem byl konfrontován pouze s výkladem: “Tady je tahle VN, takhle moc se nám líbila, a proto si ji zahrajte.”, což není styl, který by mi sedl. Některá doporučení mi pak přišla trochu moc pro nezasvěcené (kterým měla být přednáška a debata určena primárně, dle názvu přednášky i prohlášení přednášejících). Nic proti, ale některé tituly mi přišly pro začátečníka až moc dlouhé či náročné na čtení. Nevybavím si celý seznam, ale třeba taková Tsukihime – to už je celkem maso (i díky Nasuově stylu psaní). O délce dohrání Clannadu se ani nebudu zmiňovat. Vypadly pak, na úkor dalších, v komunitě oblíbené F/SN (i když tam ta délka taky není směšná), Ever17, Narcissu a několik dalších. Navíc debata nebyla moc debatou, a tak jsembyl po zakončení trochu rozpačitý…

Na následné přednášce Hey!Say!JUMP jsem už usínal, což byl prvotní plán, a tak se mi přednáška celkem líbila. Slečna přednášející (Suzake) má ovšem vcelku nezáživné podání, a tak jsem se probouzel spíše při tom, když mluvila slečna podporující od počítače. Rovněž množství znalostí se nedalo upřít – ale podané formou: “Toto je první člen skupiny, má rád cibulky, nemá rád ošklivé lidi, krevní skupina KGB, opakujte dvanáckrát a poduste,” mne nenadchlo. Úvodních pár minut o míchání skupiny bylo mnohem lepší, i když také žádný zázrak.

Procitám pak na úvod přednášky Marka14 o Příbězích méně známých, ale po zjištění, že se jedná o samé shouneny znovu usínám. Navíc katalogový výčet potřetí v řadě mne moc neláká.

O další přednášce o jakémsi džinovi (či Jinovi?) se zmiňovat nebudu – byl jsem vzhůru tak málo, že hodnotit ji by ode mne nebylo fér. Pokud mohu nezávazně hodnotit z posledních cca. 3 minut, mohla být fajn. Co ale hodnotit budu byla přednáška Nosebleed organizovaná Naiseen. Bylo hodně znát, že téma je tak mělké, že Naiseen prostě neměla materiály a musela vařit z vody. Opravdu, když Naiseen prohlašovala, že už neví, co by řekla dál a dala slovo divákům, zkontroloval jsem čas a bylo pryč 26 minut. A z těch 26 minut počítám, že byla minimálně čtvrthodinka nosebleedových videí (možná méně, ale pod deset to nešlo) a spousta opakování se. Příště by to asi chtělo trochu zamyšlení nad nosností tématu, nebo více zkoumání (a rozvážnější proslov ;x ).

Následovala už moje přednáška spojená s promítáním a věnovaná památce jednoho letos zesnulého AMVčkaře – Věnováno godixovi. Potěšilo mne minimální opouštění místnosti, byť lidí nedorazilo nejvíc. godixe znal očekávaně jen GorDon (zdravím o/), a tak doufám, že jsem zbytek místnosti trochu obohatil, byť jsem neodhadl délku své řeči a musel jsem vynechat jedno video. Snad těch zbylých jedenáct motivovalo návštěvníky, aby si zbytek godixovy tvorby stáhlo. Za sebe hodnotím přednášku jako lepší průměr. Ke konci přednášky se místnost začal plnit, a až po jejím skončení jsem zjistil, že za to může to, že po mně zde bude přednáška o yaoi.

Takový dav jsem ještě neviděl. Já jsem se jím ale probral a běžel jsem, přednášejíc předchozí den o yuri fanservisu, podívat na přednášku Wandy s Kalinou nazvanou prostě Yuri. A zde mne, bohužel, čekalo největší zklamání dne. Pokud přednášky o yuri vypadají takhle a přednášky o yaoi mají Akiko, tak se nedivím nepoměru v jejich oblíbenosti. Z přednášky jsem si odnesl:

- výčet pár yuri titulů

- výčet postav daných titulů

- popisy formulované tak, jako by v yuri šlo primárně o sex, znásilňování a prsa. Vývoj vztahu, příběh, zpracování mangy samotné, to očividně nikoho nezajímá. A nezapomeňme pár postav urazit, ideálně všechny!

- že jedna ze slečen přednášejících má ráda učitelky. Nic proti nim, ale slyšet to pětkrát v padesáti minutách…

- poučení, že dvě nahé slečny, které mají sex na plátně, jsou fajn i v pět odpoledne. Přišel jsem ale kvůli zdržení trochu pozdě, takže netuším, zda jsem neminul varování o 18+

- poznání, že slečny přednášející jsou exhibicionistky. Přednášku, která končí ve spodním prádle jsem ještě neviděl, to je fakt.

Takže shrnutím: balastní výčtová přednáška o ničem se svlékajícími se přednášejícími. Děkuji, ne.

A naštěstí už bylo šest, jinak bych se mohl dočkat dalších zklamání. Takhle ale vyrážím do práce na třetí (a poslední) dvanáctku v řadě. Oyasumi se nekoná.

Den čtvrtý

…a poslední.

Ráno mne střídá Dorry a já si tak můžu zdřímnout trochu déle, hlavně, když zjistím, že v programu vlastně až do dvanácti nechci nic vidět a o nic tak nepřijdu. Čtvrt na dvanáct, směr Advík!

A dorážím, byť s malým zpožděním, na přednášku Pod pokličkou scanlationu Mešitky a Blizzy. Přednáška je to tak trochu standardní. Ukazují se typické prohřešky, typický proces scanlationu, žádné velké chyby se nedělají. Vytkl bych snad jen to, že se uvádí málo alternativ – nezmiňuje se cleaning (asi splynul s editingem?), zvuky se vždy přepisují (a jinak je to špatně!), ukládá se jen do jpg, a tak podobně. Celkově šlo ale o dost hodnotnou přednášku s dobrým výkladem a ukázkami.

Po přednášce chci jít na další, Jak vysvětlit anime ostatním od Wizardyho, ale losuji černého petra – sále je nacpaný až ven už v době mého příchodu. Vzdávám to a komunikuji s nedaleko stojícím Sykysanem. Celkem dobře si popovídáme než musí zmizet na přípravy své akce a já pak vyrážím na Scanlation ze řetězu utržený Mešitky a Blizzy. Celkem mi došlo, že to je dvojpřednáška s tou odminula (a to u té minulé ani nemusely být uvedena jejich jména), bohužel se dozvídáme, že materiály sežral zavirovaný počítač a tak buď bude opakována přednáška (což bych i vydržel) nebo se bude dokončovat nedokončená přednáška o BL webkomiksech. Převážně dívčí publikum hlasuje pro druhou možnost. Místnost opouštím první. Pardon, ale nejsem moc zvědav ani na BL, ani na webkomiksy ;x

Mám tak spoustu času a nacházím lidi venku hrající Legendu. Moc to nedávám, ale sleduji, jak jeden z nich drtí ostatní rafinovaným pomlouváním a nakonec mu patří asi zasloužené vítězství. Zajímavá hra, ale učit bych se ji nechtěl.

Stíhám pak ještě závěr přednášky Wandy s Kalinou Láska ze školních lavic. Dal jsem dívkám ještě šanci, ale po chvíli mi je jasné, že marně. Chlípné představení Sasameki Koto, zmínky o učitelce, postupné vyjmenování postav spojené s jejich urážením a nakonec nějaká scénka, kde se na sebe přednášející vrhají. O čem je jsem už neviděl, protože jsem místnost znechuceně opustil. Takhle by to nešlo.

I přes to, že mi bylo již před zakončením sděleno, že jsem se neumístil v AMV soutěži (máme své zdroje :> ), šel jsem si tam sednout a poslouchat jaké že to tedy bylo. No tedy. Ještěže tam Campari měl Calvina & Hobbese, protože jinak bych se asi umlátil hlavu o zeď. Velmi trapné a nekoordinované vyhlašování milionu soutěží, kdy většina lidí v sále ani neví, o čem ty soutěže vlastně byly, nepříslušné ceny (většina SF/F/random, což jako cena do soutěže v něčem animoidním… je fakt divné), x-krát recyklované vtipy… Tak hloupě jsem se již dlouho necítil. AMV soutěž byla předvídatelná – tleskací AMV s českou hudbou a FMA bylo jasným vítězem a věděl jsem to už dva týdny předem, kdy jsem měl možnost všechna AMV zhlédnout. No, a na karaoke výsledcích jsem šel pryč. Slečna vítězka ale nezpívala špatně, to se musí uznat.

A tím jsem měl letošní Advík za sebou.

Shrnutí

Dobré věci… byli tam lidé, se kterými se fajn povídalo, Sykysan, Hime, Campari, Morgi, a další. A to je ten problém – to totiž bylo asi tak všechno, a jelikož půlku z nich vidím každý týden v čajce a spousta lidí z druhé půlky zvažuje zda vůbec dále jezdit na Advík… co nám pak zbývá, že?

Organizace ani zdaleka tak nepokulhávala tak, jak jsem si myslel, pokud zanedbám závěrečné vyhlášení. Zvlášť na Akiko a Rin mi přišlo, že se jim dost ulevilo. Na druhou stranu jsem toho mohl dost minout – ubytování jsem neřešil a na orgy jsem se s dotazy neobracel, jsa zkušený conovník.

AMV soutěž (na to já dám), která má špatnou, až nulovou propagaci, mizerně napsaná pravidla, nulové standardy (hardsuby? opravdu?) a tragické provedení na conu (naposledy když jsem slyšel zvěsti, tak měla AMV být promítána jako nepřetržitý proud z playlistu, nevím zda to tak opravdu dopadlo nebo zda to Campari nějak zachránil). Stejně špatnou prezentaci AMV soutěže jsem viděl jen jednou – na AnimeSHOW 2010.

Po stránce organizace místa to bylo tragické. Nehorázné přeplnění sálů, nestrategické umístění VŠECH přednášek mimo velký sál, a to i včetně těch, u kterých MUSELO být jasné, že by měly problém i s kapacitou velkého sálu Zahrady – kupříkladu Grek, Akiko, Wizardy.

Technické problémy se zázemím přednášek, špatná kabeláž (promítačka propojená USB kabelem, díky čemuž se zpomalila 90% přednášejících videa natolik, že nešla promítat – a to tam ten VGA kabel BYL!), apod. Asi si začnu brát na své přednášky devyxe, stejně jako Grek. Nebo alespoň Campariho ^^

Absence anotací – a tohle bych ještě jednou vypíchl. Nechápu jak je vůbec možný mít takhle velký con bez anotací programu, to je ultimátní fail, protože návštěvník se pak naprosto nemá jak orientovat v záplavě nových jmen a skoro nic neříkajících krátkých názvů, zvlášť když názvy sálů jsou jen orientační a občas se v nich vyskytne i program naprosto nesouvisející.

18+ přednášky v nevhodnou dobu – chápu, že když zavřete Zahradu v deset, tak zavřete Zahradu v deset, ale v tom případě byste si měli kontrolovat, zda tomu odpovídají všechny přednášky. Myslím, že tohle je dost problém, obzvláště s cílovkou Advíku. U většiny přednášek si myslím, že je červení či oranžoví ani neviděli – a v tom je něco špatně.

(Ano, já vím, že jsem tu svoji dodával svému oranžovému den předem – ale bylo to po dohodě a v kontrole mohl cokoliv změnit. Navíc měl přednášejících relativně málo, pokud vím.)

S čímž souvisí, že některým přednáškám by neuškodilo zkrácení na polovinu či úplné vynechání. Opravdu, místy jsem se setkal s úrovní, kdy šlo prakticky o výčet anime či manga titulů a jeden několikařádkový výčet na nějakém fóru začínající slovy: “Přečtěte si/Zhlédněte tato díla: ” by měl zhruba stejnou výpovědní hodnotu.

Propagování Comics Salonu téměř všude (to logo začínám opravdu nenávidět), rozneslo se pomlouvání minulých let Advíku a podobné věci. Což je v mých očích vysoce neprofesionální, zvlášť když člověk oficiálně koupil značku a stále pracuje s velkou částí týmu z minulých let.

A nemohu nezmínit jeden ze stánků, při pohledu na jejich figurky jsem zajásal… ale přišly mi podezřelé, i absolvoval jsem rychlokurs na netu jak poznat bootlegy… a dopadlo to prachbídně. Což jsem i tak nějak čekal, ale co mne takřka vyděsilo bylo, když na můj dotaz, zda prodávající může sehnat i originál mi byl udělán krátký výklad o tom, že: “Čínské kopie jsou občas lepší než originál, všechno se to stejně dělá v Číně a ze stejných forem, atd, atd.” Nakonec jsem si koupil plyšáka u prodavače naproti (tvrdil, že nakupuje z certifikovaného obchodu – buď špatný obchod nebo lhal, což neposoudím, plyšák je bootleg též, ale poslední den se mi to hledat na webu nechtělo a čert vem dvě stovky). Každopádně přístup “bootlegy jsou vlastně fajn” se mi dost hnusí, protože to je jediné – zastíraná snaha vydělat na levnějších kopiích, vždyť otaku by si dvojnásobně drahý (a lepší) originál přeci nekoupili, že? Kdyby se aspoň přiznal, že tomu tak je, že mu je jedno, že ubírá zisky společnosti, která tyhle věci vyrábí Nebo kdyby zalhal, že neví, že to jsou bootlegy a že zkusí něco lepšího sehnat. Ale takhle… takovéhle prodávající bych hnal z conu holí. Opravdu neděkuji, naštvalo mne to dost.

Končím tak smutně, ale utěšuji se, že horší to přeci být nemůže. Ostatně tvrdí to i organizátoři, kteří tvrdí, že za rok se poučí a bude to lepší (počkat, vy za sebou tedy nemáte x slovenských conů z kterých jste se měli poučit už dávno?). Na druhou stranu se mi tomu věří dost těžko – nevidím snahu o zlepšení přístupu k divákům či zkvalitnění conu, spíše zdražování bez větších výsledků a snahu vydělat alespoň něco. Dost by mne zajímalo alespoň obecné vyčíslení nákladů a zisků jako provedl třeba Animefest.

Nu, za rok… za rok se uvidí. Letos jsem ještě vyrazil, byl jsem sice skeptický, ale doufal jse, že se změnou vedení se třeba nezmění to, co bylo vybudováno a to co bylo špatně se zlepší… ale přišlo mi, že to je spíše naopak, to co bylo špatně zůstalo a to, co bylo dobře bylo zahozeno a pošlapáno. Dobrých věcí zůstalo minimum. Ale třeba se za rok vrátí. Uvidím jak to bude vypadat na příštím jaře a podle toho se rozhodnu. Moc šancí bych tomu ale nedával…

A tak to letos možná pro mne byl poslední Advík.