Tak je za námi poslední český anime con – pokud tedy máme věřit prognózám o konci světa. Do kteréhož stylu byl laděn celý Akicon – ale pěkně popořádku.

Den prvý

Peklo a konec světa začíná už první den. Na pátek si prozíravě beru volno a dobře dělám. Předchozí den mne oddělává práce a doma pak upadám do kómatu, ze kterého se vzbouzím okolo desáté, abych probudil veškeré přednášky. Myšleno veškeré přednášky, na kterých jsem pracoval. Stálo to za to, protože končím až někdy okolo osmé a bleskurychle se po rozloučení s Dorry ubírám na metro a následně do KC Zahrada. Odbavení proběhne úspěšně, ještě stihnu pozdravit několik známých a už pádím na svoji první přednášku – o Madoce. Přednáška probíhá nadmíru dobře, mám pozorné a vzdělané publikum, ale i tak se snažím moc nespoilovat. Prý se to povedlo, což mne těší, a na návrh Sykyho (a dalších) snad někdy uspořádám debatu nebo panelovku bez jakýchkoliv omezení.

Postávám po přednášce ještě chvilku přede dveřmi a bavím se nejdříve s AMVčkaři, potom doráží Cyloni, které úspěšným blafováním půl hodiny zdržuji od přesunu do místnosti, abych se tam následně přesunul s nimi a Arianem a všichni spíme a připravujeme přednášky – poměr činností se u jednotlivých osob liší. Připojuje se k nám i samotný Grek, a tak o zábavu a diskuse není nouze.

Den druhý

Nad ránem stíhám něco přes hodinku a půl spánku na židlích a pak vstávám a vyrážím dobýt AMV svět s Výběrem AMV za 2012. Prezentace lepší než loni, výběr srovnatelný. Bohužel rozespalost je značná, ale publikum to akceptuje (a navíc je stejně rozespalé jako já) Sykysan nemíjí skvost Madoka videa, což mne samozřejmě těší.

Ihned následuje přednáška o Novinkách v anime. Účast slušná a po loňsku lepší projev, méně vzájemného skákání si do řeči, lepší prezentace, aktivní publikum – celkově hodnotím jako úspěch, i když se na tom stále dá pracovat a oživit to více, hlavně na titulech, které sdílíme v přednesu.

Po dvou hodinách stání se ubírám někam sednout a Arian jde vést nějaké hry. Připojuji se k němu a uzurpuji dva nováčky v Arkhamu. Osvěžuji si pravidla a na konci už ve čtyřech bráníme Staršímu ledu v probuzení – kolo před tím, než by nás (pravděpodobně) roztrhal na kousky. Konec světa se ještě nekoná. Arian uvádí soutěže, ještě si stihne odskočit dodělat ukázku k přednášce a už je její druhá půlka Novinek v anime. Skromnější část v malém sále, kde se naplno odhalují mé a Arianovy preference. Obecenstvo lépe reaguje, a tak je více vtipu a přednáška lépe plyne.

Po skončení chvilku lelkuji a pak si dávám výbornou službu na šatně s Gábi a Hit. Šatna style, pistole, můj šarm a grácie, které vykolejují nejednoho návštěvníka (nejvíce zaražený byl ten, na kterého jsem vybalil scénku s obdivným zhodnocením lístku a výkřikem: “Jsi to ty! Vyvolený!”, gratuluji!). Pěknou chvilku pak trávím povídáním si s Eldou, které děkuji za nejlepší rozhovor Akiconu ^^ Skvěle to ubíhá, průšvihu je přijatelné množství, a tak předání eSGému je snad ve chvíli kdy šatnu přebírám.

Každopádně mizím na přednášku Fejsa a Nordeho Japonský manuál ke konci světa. Skvělá konverzace jako obvykle a spousta úchyláren a zajímavostí. Snad jen zamrzely přílišné komentáře některých diváků, díky kterým se pánové snadno dostali do skluzu. Nicméně přednáška výborná (už se někdy musím podívat na Fish Story!) – pochvala!

Na bratry Tesaře už nemám mozkovou ani nadmozkovou kapacitu, a tak se hodinku poflakuji a hovořím se známými, abych šel na Gordonovy České AMV velikány. No – očekávání to nenaplnilo, a to nejen proto, že tam nebylo Just Passing By, ale spíš protože jsem nejapný a nenapravitelný rýpal 😉 Každopádně prezentace mi přišla trochu nešťastná, projev trošku… volnější (a publikum se podle toho chovalo, což také není zrovna optimální) a přednáška neseděla k anotaci (kde se zmiňují dost významně současní tvůrci, o kterých v přednášce padlo asi jediné slovo – a to Darkstar). Nicméně úplný propadák to taky nebyl, a tak nelze jen povzbudit ke zlepšování – věřím tomu, že ten přednášecí génius tam někde je!

Pak už se ubírám do herny, kde je domluvený sraz na Arkham. Někteří i doráží, sháníme lidi navíc a rozjíždíme to. No, konec světa nastal, Yog-Sothotha opravdu nedáváme, sedmá brána vykoukla nešťastně a rozsekal nás během pár kol. Učím se pak ještě Illuminati a po mém risku na vyhrání 1/6, který nevyšel, vyhrávají curyšští gnómového protřelého Vergila. A je ráno!

Den třetí

A nejkratší – doplňuji si detaily přednášky o Vocaloidech (videa mám naštěstí už připravena, rozdíl oproti loňsku!) a vyrážím na ni. Tedy, na Novinky ve Vocaloidech, samozřejmě. Pro mne celkem zklamání (loňská mi přišla lepší a publikum nadšenější), i když z reakcí soudím, že se lidem líbila. Holt mne rozhodily technické problémky na začátku, tak, že jsem se rozkecal – a skluz tří videí z dvanácti už je dost. Publikum se ale baví vzdychající Rin (Já to tak nemyslel!), a tak to úplně hrozné není.

A pak… pak už je jen tma. Dvě prakticky probděné noci se na mně podepisují a někdy do tří upadám do kómatu a když se budím, tak je prakticky po Akiconu. Ještě vyrážíme na orgský afterparty oběd a pak už míříme domů, kde upadám do dalšího devatenáctihodinového kómatu. Dovolená na pondělí byla dobrý nápad.

P.S.: Také vám někdy připadá, že jste toho stihli na conu strašně moc a přitom vůbec nic? Z tohoto Akiconu mám přesně takový dojem.

P.P.S.: Shimapan count – přesně jedny. Musím poznamenat, že růžový shimapan jde k zelené sukni vskutku pěkně, slečně děkuji za jeden ze zážitků Akiconu. A ne, nemusel jsem kvůli tomu sedět pod schody~

Advertisements